A kdo by neslyšel o Dalešicích, respektive Dalešickém pivovaru, kde se natáčel film Postřižiny? Jenže náš více zajímala přečerpávací vodní elektrárna Dalešice…

Obě elektrárny jsou blízko sebe a je pravda, že jedna dokonale doplňuje druhou. A to doslova. Vodní elektrárna má totiž dvě nádrže -  horní Dalešickou přehradu a dolní Mohelenskou nádrž. Z Mohelenské nádrže odebírá Dukovanská elektrárna vodu pro své chladící věže. A Dalešická elektrárna zase odebírá přebytek energie ze sítě na přečerpání vody z Mohelenské nádrže nahoru do Dalešické přehrady. Prostě dokonalá symbióza.

Z pohledu účastníků exkurze:

• Tento výlet se nám hodně líbil, ale nejvíce nás zaujala virtuální realita. Paní průvodkyně nám říkala, jak elektrárny fungují. Líbil se nám uranový důl. Hezký byl také zmenšený model elektrárny Dukovany. Ale virtuální prohlídka přímo u reaktoru, u paliva a pak nad chladícími věžemi byla dokonalá.
• Zajímavé bylo, že Dalešická přehrada nebyla z betonu, nýbrž z přírodních materiálů. Také nás zaujalo, že každá z turbín měla odlišnou barvu, aby si je zaměstnanci v dalších patrech nepletli. Překvapivě má spuštění turbín na starosti operátor v Praze, nikoli technici přímo v elektrárně. Líbil se nám také model, který znázorňoval přečerpávání vody mezi dolní a horní nádrží.

• V Dukovanech se nám líbila virtuální realita, protože jsme se mohli kamkoli v elektrárně podívat bez toho, abychom ostatní rušili. Sice nám trochu vadilo, že jsme do provozu nemohli jít osobně. Také se nám moc líbily ty krátké filmy, protože to bylo krátké, stručné a naučné. V rámci expozice infocentra měli nádherně udělané modely určitých částí nebo strojů z elektrárny.
• V Dalešicích se nám líbily ty helmy, protože to byla sranda. Bavilo nás se koukat na vodu na vodní víry, když zapnuli elektrárnu. Bylo to zajímavé.

• V Dukovanech byla nejlepší virtuální prohlídka. Líbil se nám model reaktoru, zkouška bezpečnostní kontroly a regulace výkonu elektráren.
• V Dalešicích jsme zažili zapnutí jedné z turbín. Nejlepší zážitek ale byl mít na hlavně bezpečnostní helmu (někteří se do ní praštili, když jsme lezli pod tu turbínu, kterou mají vystavenou venku).

5. Obě elektrárny se nám moc líbily. V jaderné nás zaujala virtuální realita, ale byla škoda, že jsme to viděli jen virtuálně Ale i tak to bylo velmi zajímavé – provázela nás totiž jedna herečka a na otázky jsme odpovídali mávnutím rukou pře sebe v určitém směru.
5. Na vodní elektrárně se nám nejvíce líbilo, že jsme museli mít helmy. Mohli jsme si vlézt do turbíny a koukali jsme se na vodní víry.

• Nejvíce se nám líbila vodní elektrárna ve strojovně, kdy se zapnula modrá turbína a nám se rozechvěla podlaha pod nohama. A v jaderné elektrárně se nám líbila virtuální realita.

• Dukovany se nám líbily více, zejména virtuální realita. Také se nám líbily modely elektrárny, ale i modely jednotlivých částí elektrárny. Venku se nám líbily hlavně chladící věže.
• V Dalešicích se nám nejvíce líbilo, když se zapnula turbína. Ale velmi zajímavá byla hlavně hráz, která je sypaná z různých materiálů a nahoře na ní je silnice, po které jsme k elektrárně jeli, takže jsme viděli jak horní nádrž, tak i tu dolní.